Ikona svaté Ludmily
Na podzim 2020 jsem vytvořil novou ikonu svaté Ludmily, která je umístěna v kostele sv. Ludmily na Tetíně. Tuto ikonu jsem vytvořil k výročí 1100 let od mučednické smrti této světice, která dožila svůj život právě na Tetíně.
Po vytvořeném nákresu na levkas (směs klihu, plavené křídy, zeminy z Jeruzaléma, špetkou hřebíčku) jsem začal ikonu zlatit 23,75 karátovým plátkovým zlatem. Vytvořil jsem zde gravírování ve svatozáři a v koruně na hlavě svaté Ludmily, které se později barevně upravilo.
Nanášení žloutkové tempery od nejtmavších odstínů je typické pro tvorbu byzanstkých ikon. Nejraději začínám prací na obličeji světce. Tím, že vytvořím obličej, lépe se mi potom před ikonou modlí, i když ještě není zdaleka dokončena.
Práce na obličeji je jedna z nejdůležitějších při vytvoření díla. Je nezbytné, aby ikonopisec dodržel všechny postupy a kánon pro ryze byzanstkou tvář.
Zobrazená postava svaté Ludmily je vyobrazena jako mučednice. Její svrchní červený plášť ukazuje na mučednictví, zároveň se jedná o barvu, která je symbolem Božství. Svatá Ludmila byla tedy zahalena do Boží milosti. Spodní šat je modrý. Modrá představuje lidství. Svatá Ludmila byla cele člověkem.
Na hlavě má bělavý závoj, který je symbolem čistoty. V ikonografii se nikdy nepoužívá běloba samotná. Vždy se vytvoří podklad z okru, modři apod. A teprve na tento podklad se nanesou bělavé tahy draperie. Na závoji je vytvořený uzel – příčina její smrti, kdy byla uškrcena.
Na hlavě má korunu, která je symbolem toho, že byla kněžna a zároveň je to koruna jejího vítězství ve víře v Ježíše Krista. V pravé ruce drží dvouramenný kříž, který je odkazem ke svatému Cyrilovi a Metodějovi, jedná se o odkaz k byzantské tradici. Zároveň může být vnímána jako pojítko s východními církvemi, pro které je zobrazování dvouramenného kříže vlastní. Druhou rukou svatá Ludmila ukazuje svoji dlaň. Jedná se o žehnající postoj, kterým na ikonách obecně žehnají světci, kteří nebyli vysvěcenými knězi. Jedná se o postoj, kdy zobrazený světec svolává dobro veškerého nebe na člověka, který se před ikonou modlí.
Červené orámování ikony je symbolem beránkovy krve (Ex 3,14). Jedná se o poslední egyptskou ránu, kdy v noci před vyjitím Izraele z Egypta měl Boží lid zabít beránka a jeho krví potřít veřeje domů. Domy, které měly toto znamení, přečkaly noc bez úhony. Jedná se o předobraz krve Kristovy, která nám přináší spásu. Červený rám na ikoně je tedy symbolem: kde je ikona umístěna, zde je Boží ochrana všech, kteří jsou v domě.
